PŘÍBĚH O KOCOURKOVI MIKEŠOVI A ŠŤASTNÝCH "NÁHODÁCH"

Několik dní se toulal v naší ulici černobílý kocourek. Krásný, černobílý, společenský. Když jsme procházeli kolem něj, mňoukal na nás a chtěl si hrát. Bylo nám jasné, že někomu patří, byl čistý a měl krásnou srst.

Dny a noci ubíhaly a kocourek se stále potuloval venku po okolí. Dostával najíst od sousedů z vedlejšího domu. Nikdo si jej ale na noc domů nebral a zrovna mělo celou noc a celý následují den pršet. Bylo mi ho líto, venku už byla zima. Šli jsme se tedy večer podívat, jestli je ještě venku a našli jsme ho ležet za domem. Bylo vidět, že je vděčný za společnost a pohlazení, vzali jsme si jej tedy na noc domů. A jemu se u nás zalíbilo a tak jsme si jej doma nechali ještě další den a noc. Dali jsme mu jméno Mikeš, Miki. Vypadal naprosto spokojeně.

Další den měla přijet na Fen kineziologii kamarádka. Tak mě napadlo se jí zeptat, jestli je v pohodě s kočičkami, jestli třeba nemá na kočky alergii. A kamarádka odepsala, že kočky miluje a že jich mají doma několik.

Když přijela, byla z Mikiho nadšená a překvapená, protože vypadal jako jedna z jejích kočiček. Dokonce měl na boku stejný bílý pruh jako její kočička. Miki pak během Fen kineziologie ležel na gauči a terapii podporoval svým úžasným kočičím vrněním.

Řešily jsme úraz na ruce kamarádky a hluboká rodová témata, která se v souvislosti se zraněním ukazovala. Bylo velmi zajímavé, že když jsem šla do kuchyně uvařit čaj, intuitivně mi přišla otázka, jestli si chci Mikiho nechat. Na tom přece nezáleží, napadlo mě. Ať se děje to, co je pro nejvyšší dobro všech.

A co bylo dál? To jsou věci, to jsou věci, napadlo mě později. Totiž, večer poté, kdy kamarádka odjela zpět domů, jsme se dozvěděli o paní z vedlejší vesnice, která hledá ztraceného kocourka. Ano, byl to ten stejný černobílý kocourek, kterého jsme našli.  Který k nám přišel podpořit svým vrněním terapii pro zraněnou kamarádku, milovnici koček, a pak se vše poskládalo tak, aby se zase dostal domů.

Dnes si pro Mikiho přijela jeho majitelka, která už jeho ztrátu obrečela a byla tolik šťastná, že se kocourek našel a je živý a zdravý.

Miluju tyhle příběhy, které píše sám život a jsem moc vděčná, že ty malé i velké zázraky mohu zažívat

Děkuji, Miki, že sis k nám našel cestu, zůstaneš v mém srdci už napořád ❤️

Krásný večer všem, kdo potřebují světýlko naděje, kéž svítí všem na cestu domů... i Domů ❤️

S láskou
Danka